Vítají Vás hasiči z Vacenovic

Každou sobotu od 18 do 20 hodin si dáváme s klukama v Milotické tělocvičně pořádně do těla (nejen ve sprše). Tahle tradice se u nás udržuje už více roků, ale až po příchodu Béčka a posil ze Slovenska dostává trénink pořádné grády.

Po příjezdu do tělocvičny a vyložení všech hadic a potřebných komponent se chvíli hádáme, jestli teda budem běhat nebo ne. Většinou se nikomu nechce.

Dřív se na tréninku jen nabíhala základna a pak byl nějaký fotbal, nebo nohejbal. My jsme k tomu přidali ještě rozcvičku a trénink rychlosti, ten se skládá z různých forem sprintů na krátké tratě a opičí dráhy. Skoro pokaždé se alespoň jednomu člověku (nemyslím konkrétně!!) něco stane!!!! Buď spadne hned po startu na hubu, nebo si něco udělá s kolenem, zádama, rukama, hlavů a nebo najde nějakou jinou výmluvu. Po závěrečné štafetě ze všech teče, jako z  vodovodu. Následuje ještě protažení a jde se na přípravu základny. U té se střídáme s bratry ze Slovenska, pokud je přítomen pan Bábík, tak nás obohacuje jeho postřehy, co kde děláme špatně.  Samozřejmě měří časy, i když na těch jeho stopkách jsem ještě nikdy žádný čas neviděl, po mé urgenci většinou řekne, že mám co zrychlovat. To ostatně všichni, co si budeme nalhávat, i pánové z Áčka, protože tím, že doma sedí na prdeli, to tenhle rok na extralize daleko nedotáhnou (k jejich velkému překvapení). Všichni si stihneme párkrát poskládat základnu, zkusit náběh a odběh od základny a jde se na fotbálek.

Fotbálek jdeme hrát většinou Češi vs. Slováci, někteří z nás už jsou tak znaveni, nebo mají strach, takže raděj nehrají, fotbal hrajeme hodně do těla. Ješte se nestalo, že by nás kluci ze Slovenska porazili, a doufám, že to tak tento rok zůstane, nejen na fotbálku.

Po fotbale následuje domluva co večer, co v nedělu a jestli se něco bude dělat i v týdnu (myšleno sportovat).

Bengaa